Skončilo poslední kolo druhodivizní a po výhře v Táboře s místním Sokolem jsme skončili na prvním místě tabulky.

Poslední kola bývají pravidelně nervóznější než kola první. Zvláště pak, když se jedná o boj o první místa.

Výjimkou byl tento mač, přestože vítěz tohoto klání by se slunil na hezkém prvním místě.

Ani jeden z týmů totiž neměl ambici postoupit do vyšší soutěže, protože tam už má své jiné družstvo.

Utkání tedy bylo milé až přátelské.

První dohrála Lucka Rolinková, která čelila „svému zahájení“. Problém to nebyl, a tak byla na světě první remíza.

První bod nám přinesl náš nejmladší Kuba Šimůnek. Po jeho partii jsem na chodbě zaslechl pěknou hlášku soupeře, který pronesl: „Tihleti mrňaví vidí všechno!“ 🙂 Což říkal jako velkou pochvalu!

Záhy skončila moje partie a musím jako ratingový favorit říct, že sympatický soupeř si remízu zasloužil 🙂

Vedle mě pak Martinu Novákovi padá soupeř na čas. Myslím, že na vině bude partiář! 🙂
Ten totiž končil (světe, div se) u 30.tahu. (pozn. autora: Pro nešachisty uvádím, že běžný partiář končí při 40tahu, kdy též končí časová kontrola. Jak praktické!) Oba hráči tedy v poklidu hráli, obrátili svůj partiář s úlevou, že mají po kontrole… když tu jeden z nich čas překračuje. Přiznám se, kdybych hrál svoji partii dál, určitě taky spadnu na čas! 🙂
Opravdu nezvyk. Možná je to výhoda domácího prostředí, ale tentokrát v této „pasti“ uvízl domácí hráč.

Skoro ve stejný okamžik dohrál Vojta Bauer, kterému se partie moc nepovedla. Chuť si spravil hned vzápětí, když jsme odešli na oběd a nechali zbytek týmu válčit o hladu! 🙂

Dominik Rolinek pro mě ze záhadného důvodu z velmi pěkné pozice s prostorovou převahou přešel do koncovky s horším střelcem a tam ztratil pika a později i partii. Těším se na tuto partii celou až ji budeme spolu na tréninku analyzovat.

František Rolinek zaznamenal remízu a též tomu nerozumím, protože stál velmi dobře a já jsem (při odchodu na oběd) neviděl moment, kde by to mohl soupeř zremizovat. Ale třeba jsem to viděl jen „z rychlíku“.

Jako poslední dohrál ten vlastně úplně nejmladší z nás Ruda Černík. „Děda“ si zahrál poprvé v sezóně a nechal nám všem též zakusit pocit „kecat“ mu do partie a vytýkat mu chyby třeba v zahájení. 🙂 Musím však říct, že partie to byla pěkná a obsažná, a těch chyb tam věru moc nebylo!

V zápase tedy vítězíme a cestou domů si můžeme třeba zaskandovat po vzoru hokejistů, či fotbalistů.

Ale co s tím?? Budeme mít dvě družstva v 1.divizi nebo jenom jedno? No, dáme hlavy dohromady a ještě se rozhodneme.

Šachy poval
Michal Novotný