Od pátku 10.6. do neděle 12.6.2016 se v Hradci Králové hrálo Mistrovství České republiky družstev mladších žáků v šachu. Toho jsme se – jako vítězové Krajského přeboru, konaného v březnu v H. Stropnici – samozřejmě zúčastnili spolu s dalšími 27 družstvy z celé republiky i my. Jihočeský kraj kromě nás reprezentovali také ŠACHklub Tábor a ŠU QCC Č. Budějovice.
V šestičlenných družstev museli nastoupit chlapci nebo dívky, narozeni v r. 2004 nebo mladší, 1 chlapec nebo dívka nar. 2007 nebo mladší a 1 dívka nar. 2004 nebo mladší.

Do Hradce jsme vyrazili v sestavě Matyáš Hosnedl, Martina Šťastná, Honzík Bauer, Jarda Studenovský, Michal Nedvěd a Ondra Hejda. Tým jsme posílili Vítkem Kotálem z Hraničáře H. Stropnice a byla to dobrá volba. Naším cílem bylo umístit se do 13. místa, které zajišťovalo pro kraj další místo v příštím Mistrovství republiky.
Mistrovství se hrálo švýcarským systémem na 9 kol, tempem 2 x 25 min 10 s/tah. V pátek odpoledne se hrála dvě kola, v sobotu dopoledne 3, k večeru další dvě kola a v neděli dopoledne závěrečná dvě. Za vítězství družstva byly 3 body, za nerozhodný výsledek 1 bod.
Do Hradce jsme jeli zásluhou VŠTE školním mikrobusem, průzkumný předvoj zajistil p. Studenovský, který jel autem. Díky jeho hlášení a perfektní navigaci pánů Bauera a Hejdy jsme se vyhnuli nejen stojící Jižní spojce, ale také zácpě na dálnici za Prahou, takže jsme se v Hradci v klidu zaregistrovali a stihli i něco pojíst a ubytovat se na hotelu.
Po slavnostním zahájení s hymnou, zahranou na trubku, boje začaly.

V 1. kole jsme jako 12. nasazený tým dostali za soupeře TJ Žďár nad Sázavou (26. nasazený). Začali jsme velkolepě a vyhráli bez problémů 6 : 0.

Naše vysoké vítězství nezůstalo bez následků – ve 2. kole jsme narazili na jednoho z favoritů – 2222 Polabiny A (3.),        s kterým máme velmi dobré přátelské vztahy. První tři stoly (18 šachovnic) se přenášely on-line a my jsme hráli na 3. stole – naše hra šla do světa! Zápas se vyvíjel velmi zajímavě. Na 1. prkně se Matyáš hned v zahájení dostal do problémů s Vojtou (Elo 1967), Honzík brzy ztratil dva pěšce, Vítek také nestál nějak slavně a vypadalo to na pěkný nářez. Jardovi jsem povolil remis a pak to začalo. Soupeř Honzíka nastavil dámu, Ondra získal figuru a hned to vypadalo lépe. Matyáš i Vítek sice prohráli, ale Honzík i Ondra vyhráli, bylo to nerozhodně a rozhodovala poslední partie, kterou hrála Martina s Jirouškem. Hrála se věžová koncovka, kde měla Martina jasně navrch, když Jiroušek hrál na 10 vteřinách, Martina měla přes 5 minut. Ve snaze partii rychle skončit ale nedávala pozor a místo, aby mat dala, ho sama dostala. Smůla, ale vzhledem k tomu, jak jsme přišli k bodu v partii Honzíka, jsme moc nesmutnili. S takovým soupeřem prohrát 2,5 : 3,5 rozhodně nebyla ostuda.

Ve 3. kole (prvním sobotním) jsme se utkali v jihočeském derby s Táborem (18.). Nijak nadšení jsme z toho vzájemně nebyli, protože pro jeden z týmů to bude ztráta bodů, když se to ale vezme z druhé strany, jeden z týmů body získá. Nakonec to skončilo remízou 3 : 3. Honzík, Jarda i Vítek bez problémů zvítězili. Ondra tak dlouho odmítal získat dámu, až dostal mat, Martina nejdříve ztratila figuru (nebo to byla oběť?), útočila, ale z útoku se postupně stávala obrana a nakonec dostala také mat. Matyáš stál ve střední hře lépe, ale zbytečně vyměnil dámy a přešel do věžové koncovky, ve které tahal za kratší konec a prohrál.

Ve 4. kole jsme se utkali s B – týmem Říčan 1925 (14.). Tady se také děly věci. Matyáš, Martina a Vítek soupeře postupně přehráli a zvítězili, zvítězil také Ondra. Honzík dobře začal, získal pěšce, potom kvalitu, dva další pěšce a nic nenasvědčovalo, že to bude drama. Jenže nedával pozor, po vidličce přišel o věž a rázem měl o figuru méně, i když za tři pěšce. Soupeř musel figuru vrátit za dva pěšce a hrála se pěšcovka se stejnými střelci, kde měl Honzík pěšce více. Soupeř ji ale hrál přesněji než Honzík a tak jen remis. Jarda se dostal do potíží na začátku střední hry, kdy musel řešit vážné matové hrozby. Po delším přemýšlení situaci správně vyřešil jen za ztrátu pěšce, další tahy ve stále obtížné pozici hrál rychle a začal dělat chyby. Ztratil kvalitu, další dva pěšce a když podal soupeři ruku, napsal jsem do lístku s výsledky Jardovi nulu. S tím Jarda nesouhlasil a teprve potom jsem se dozvěděl, že soupeř překročil čas a Jarda vyhrál. Výsledek: naše vítězství 5,5 : 0,5!

K 5. kolu jsme nastoupili proti Starému Městu (20.). Matyáš ve střední hře soupeře doslova rozebral a vyhrál, bez problémů vyhrál i Honzík, Vítek a Ondra. Martina hrála aktivně, stála lépe, ale při přechodu do koncovky chybovala a nakonec prohrála. Jarda hrál černými ostré zahájení v italské hře, znal ho ale lépe a získal dva pěšce. Po přechodu do vyhrané koncovky  s dámou a koněm proti dámě se střelcem ze zeptal, zda může nabídnout remis. Vzhledem k tomu, jak krásně stál, jsem jeho žádost zamítl. To se po každém tahu opakovalo. Zřejmě zklamáním, že nemůže nabídnout remis (která by byla za již rozhodnutého stavu jistě okamžitě přijata) hrál tak, že nakonec prohrál. Výsledek: naše vítězství 4 : 2.

Po pátém kole byl na pořadu oběd a po něm téměř 3 hodiny volna na doprovodný program. Většina z nás využila přestávky k exkurzi do vodní elektrárny na jezu Hučák na Labi.

Po relaxaci na různých atrakcích v parku jsme zasedli k 6. kolu. Předchozí výsledky nás znovu vynesly na on-line – na 3. stole jsme zasedli proti 1. Novoborskému ŠK (8.). Matyáš hrál na pozici těžkou , v koncovce získal sice pěšce, ale vzhledem k nestejným střelcům skončila partie po více jak 60 tazích nerozhodně. Martina nezvládla zahájení a po neuvěřitelných chybách neodvratně prohrála. Honzík partii dobře rozehrál, neznámo kde udělal chybu a prohrál. Naši hráči partie zapisují, protože se však hrálo na on-line, Honzík zapisovat přestal. Někde se však stala chybička a partie je v archivu zapsaná pouze do 16. tahu, tak nevím, kde se to zvrtlo. Špatně začal partii i Jarda. Zahájení sehrál málo aktivně, ve střední hře obětoval figuru za dva pěšce, po výměně dam o jednoho přišel. Nehrál přesně a v horší pozici dostal mat. Vítek spolehlivě zvítězil. Ondra nejprve ztratil figuru, pustil se do útoku, soupeřka znervozněla, ztratila věž a ve snaze dát mat ho sama dostala. Se silným soupeřem jsme prohráli nejtěsnějším rozdílem 2,5 : 3,5.

V posledním sobotním, celkově 7. kole jsme se znovu potkali s Polabinami, tentokrát s B – týmem (11.). Když jsme hráli vyrovnaně s A – týmem, proč bysme si neměli poradit s jejich zálohou? Skutečnost byla jiná. Možná byla na vině únava, podcenění jistě ne, ale krátce po zahájení hry na všech prknech našim hráčům něco chybělo. Závěrečný výsledek podle toho vypadal. Remizoval pouze Vítek, všichni ostatní prohráli – celkem 0,5 : 5,5, nejvyšší prohra v soutěži. Náš cíl – 13. místo, se začal vzdalovat. Po posledních sobotních kolech jsme neměli náladu na jásání, tak jsme se šli odreagovat do blízké sportovní haly, kde jsme se dívali, jak se dělá jiný sport – reprezentantky ČR hrály basket proti Rumunsku. Našim to šlo, vyhrávaly a bylo co obdivovat, jak se pěkně z dálky strefovaly do koše!

V neděli ráno jsme po snídani zasedli k 8. kolu plni odhodlání nahradit sobotně-odpolední výbuch. Odnést to měly Železné Hory (15.). Naši hráči přistoupili k utkání s plnou vážností a neponechali nic náhodě. Prvních pět šachovnic vyhrálo, prohrál pouze Ondra. Výsledek: zasloužené vítězství 5 : 1.

A nastalo čekání, koho nám los přisoudí do posledního, rozhodujícího 9. kola. Když jsme se dozvěděli, že to bude silný tým Orlové (6.), nadšeni jsme zrovna nebyli. Ale zbraně jsme nesložili. Matyáš měl těžkou úlohu, ale bojoval jako lev a vybojoval remis. Honzík sehrál zahájení dobře. Ve střední hře získal pěšce, ale trochu neopatrně umožnil soupeři převzít iniciativu. Ten získal pěšce zpět, Honzík byl nucen vyměnit koně a dámy, přišel o dva pěšce a musel se bránit v koncovce s věžemi a nestejnými střelci. Jednoho pěšce získal zpět a potom se mu při hrozbě chycení věže podařilo získat střelce. Otřesený soupeř následně přišel i o věž a Honzíkovi už nic nebránilo vyhrát. Jarda po nevýrazné hře v zahájení převzal iniciativu, soupeře zatlačil, dal přednost jistému zisku materiálu před efektním útokem a bezpečně vyhrál. Když na posledních dvou prknech Vítek i Ondra prohráli, rozhodovala opět Martina. Ta sehrála zahájení tradičně špatně. Ve 12. tahu po školácké chybě přišla o čistou figuru a když měla zavřenou věž, vypadala její pozice beznadějně. To byla přesně situace, kdy se naplnilo krédo, které má naše Šachová akademie v úvodu našich stránek: „Hra v šachy nás učí, abychom nikdy neztrácely odvahu jen proto, že naše současné postavení vypadá tak špatně (Benjamin Franklin)“. Martina začala hrát, pomaloučku vylepšovala postavení, uvolnila zavřenou věž, začala hrozit postupem pěšců na dámském křídle, v oboustranném časovém tlaku získala figuru zpět a ve stále těžké koncovce stála najednou lépe. Zeptala se, jestli může nabídnout remízu, já jsem souhlasil a soupeř bez váhání přijal. Se silným soupeřem jsme hráli 3 : 3 a čekalo se, jak dopadnou ostatní.

Dopadlo to skvěle – 11. místo určitě považujeme za úspěch, když se podíváme, v jaké společnosti známých oddílů s podstatně širší členskou základnou jsme se ocitli. Navíc jsme splnili i náš cíl, když se nám podařilo vybojovat pro jihočeský kraj postupové místo pro příští rok. Další postupové místo horším pomocným hodnocením uniklo ŠACHklubu Tábor, který skončil na 15. místě. Na 22. místě skončilo družstvo ŠU QCC Č. Budějovice.

Na tomto místě je třeba poděkovat všem hráčům, celému realizačnímu týmu (viz foto) a samozřejmě také VŠTE za podporu. Děkujeme také Hraničáři H. Stropnice za umožnění hostování Vítka Kotála, který je nejen dobrý hráč, ale také kamarád. Všichni hráči se snažili, i když ne všem se vždy dařilo tak, jak by chtěli. Michal si nakonec jako náhradník nezahrál – mohl by nastoupit pouze místo Vítka, Jardy nebo Honzíka, ale ti hráli dobře a nebylo utkání (kromě 1. kola), kde by někoho z nich mohlo družstvo postrádat. Ve všech ostatních kolech šlo o hodně. S Michalovým přístupem se určitě do týmu prosadí.

Pro příští rok tým opustí pouze Matyáš a to je výzva, kdo nastoupí místo něj na první šachovnici. Bude to Martina, nebo si to Honzík, Jarda nebo někdo jiný nenechá líbit?

Po vyhlášení výsledků a společné fotografii (vyfotografoval nás Ing. Jaromír Kříž, jednatel společnosti Merkur, která
patřila ke sponzorům turnaje) se část výpravy vydala na Bílou věž, navštívila cukrárnu a vydala se na cestu domů.