Pokud se někomu zdá titulek nesmyslný, na závěr článku pochopí.

Ve čtvrtém kole 2. divize jsme zajížděli do  Písku k utkání s B-týmem ŠACHklubu. Od školy jsme měli k dispozici mikrobus, takže jsme jeli všichni společně.
K utkání jsme nastoupili v sestavě: František Rolinek – Dominik Rolinek – Josef Novák – Matyáš Hosnedl – Honza Bauer – Peťa Šťastný – Lucka Rolinková – Martina Šťastná. Soupeř nenastoupil v nejsilnější sestavě, přesto měl na všech šachovnicích kromě poslední výrazně lepší rating.

Zápas se vyvíjel takto:
Matyáš po vyrovnaném zahájení postupně přebíral iniciativu. Po hodině hry se soupeř dopustil chyby, které ještě Matyáš nevyužil (mohl získat figuru). Soupeř hrál dál nekoncentrovaně, po několika dalších tazích po chybném propočtu figuru ztratil a rýsovala se pohodlná výhra Matyáše. Ten útočil, stavěl soupeře před matové hrozby a i když místy nehrál nejsilnější tahy, přesto donutil soupeře po dvou hodinách hry kapitulovat – po 2 hodinách hry vedeme 0 : 1.
František Rolinek měl proti velkému talentovi Jakubovi Stinkovi těžkou roli. Přesto se ho nezalekl a pustil se černými v sicilské do útoku. Soupeře to nevyvedlo z klidu, útok odrazil a sám přešel do protiútoku a po 2:20 srovnal skore na 1 : 1.
Dominik opět zahrál spolehlivě. Po d4 se hrál Budapešťský gambit, v kterém si Dominik po výměnách lehkých figur udržoval díky dvojici střelců drobnou výhodu. Soupeř ve snaze útočit nekorektně obětoval koně za dva pěšce a od té doby se hrálo podle Dominikových not – souhrou figur stupňoval tlak na soupeřovo postavení, ten dělá rozhodující chybu a po 2:35 vzdává – vedeme 1 : 2.
Peťa rozehrál bílými výměnnou francouzskou. Nevyvíjel figury tím nejlepším způsobem a když odmítl vyměnit dámy, měl problémy s umístěním figur a s jejich souhrou. Zkušený soupeř v klidu vyvinul své figury a pomalu zvyšoval tlak, zatím co figury bílého si vzájemně překážely. Peťa se pokusil uvolnit tlak výměnou figur, výsledkem byla ztráta figury, beznadějná pozice a po 2:45 bod pro soupeře – srovnáno na 2 : 2. Peťovi se partie přes veškerou jeho snahu nevyvedla a určitě se z ní poučí.
Josef Novák byl černými postaven před zavřenou sicilskou, kde  mu soupeř umožnil hned v zahájení provést tah d5 a vzápětí po chybě mu dal pěšce. Postup černých pěšců na dámském křídle dělal soupeři potíže, které se snažil řešit obětí figury za dva pěšce. J. Novák oběť nepřijal, zakrátko získal dalšího pěšce a jeho volní pěšci a souhra figur na dámském křídle odsoudila soupeře do role statisty. Po dalších ztrátách se soupeř po cca 3 hod hry vzdal – opět vedeme, tentokrát 2 : 3.

Honza hned v zahájení opustil teorii a odvážně se pustil do boje se soupeřem, který má o cca 450 bodů vyšší rating. Soupeř získal ze zahájení více prostoru, stražil různé léčky, ale Honza se nenechal nalákat. Soupeř si s jeho hrou moc nevěděl rady, sám se do útoku nehrnul a když umožnil výměnu dam, hra se vyrovnala. Po otevření královského křídla se Honza osmělil a pustil se do útoku, když trochu zapoměl na ochranu svého krále. Ve vyrovnané pozici neprohlédl možnosti soupeře, ve snaze zbavit se dotírajícího koně soupeře ho střelcem sebral a rázem se ocitl pod maty soupeřovo věží a střelce. Možnost dvoutahového matu soupeř ještě přehlédl, aby mu zabránil musel Honza dát kvalitu a po výměně věže a dalších ztrátách v beznadějné pozici vzdal – srovnáno na 3 : 3. Od trenéra Michala dostal Honza pochvalu za „velmi pěkný a sympatický výkon proti silnému soupeři“.
Martina hrála bílými výměnnou francouzskou proti další naději píseckého šachu Matěji Záluskému. Zahájení sehrál lépe soupeř, Martina se začala prosazovat díky větším zkušenostem až ve střední hře. Nevyužila dobrého postavení figur při útoku na krále (při rozboru prohlásila, že se jí to nelíbilo a co se jí nelíbí, to nehraje), vyměnila dámy a přešla do lepší koncovky s věžemi a koněm proti střelci, když tísnila soupeře věží na 7. řadě a ovládala i volný sloupec. Získala pěšce, nevyužila taktických možností, které pozice umožňovala (nelíbily se jí) a když soupeř nevyužil možnosti jak jí potrápit, došla si po více jak 3 hod hry pro vítězství – opět vedeme 3 : 4 a bylo jasné, že už neprohrajeme.
Lucka dohrávala jako poslední. Černými hrála skandinávskou. Ve střední hře dovolila soupeři dvojici střelců a obsazení volného sloupce, když zanedbala vývin figur na dámském křídle. V této části byla pod tlakem soupeřových figur a když ztratila ještě pěšce, nevypadalo to moc dobře. V té době jsme již vedli 4:3 a tak

Lucka dostala pokyn nabídnout remis. Soupeř samozřejmě nabídku odmítl a tak se hrálo dál. Naštěstí Lucka je velká bojovnice a když soupeř nehrál zrovna nejlepší tahy, podařilo se jí hru vyrovnat a dokonce měla šanci získat figuru. Šanci propásla, ale hned v dalším tahu mohla taktickým obratem získat dámu za věž. Ani tuto šanci nevyužila, po téměř pěti hodinách hry se začala hlásit únava a pozornost se vytrácela. Chyby se ale děly na obou stranách. Ještě jednou mohla Lucka získat vyhranou pozici, úspěch jí ale nebyl souzen. Ve vyrovnané pozici přehlédla vidličku na věž a se slzičkami v očích vzdala. Konečný stav 4 : 4 a přes šanci zápas vyhrát jsme odjížděli z Písku spokojeni a v dobré náladě.

Jaké bylo moje překvapení, když večer mi volá Jarda Studenovský a gratuluje družstvu k vítězství. Já mu odpověděl, že remis za naše vítězství opravdu považuji, ale ten si nedal říci a sdělil, že na stránkách soutěže je zapsáno naše vítězství 3 : 5. Zavolal jsem do Písku kapitánovi domácích, že špatně nahlásil výsledek, ten mi ale vysvětlil, že k zápasu omylem napsali sestavu v rozporu se soupiskou, protihráč Honzy byl zkontumován, Honza prohlášen za vítěze a tím jsme zvítězili i jako družstvo. Závěr trochu překvapující, ale historie se asi ptát nebude,  jak ŠA VŠTE dosáhla historicky prvního vítězství ve 2. divizi.