V pátém kole 3. divize – východ jsme se utkali v domácím prosředí na Okružní s týmem Slávia Č. Budějovice, suveréně vedoucím týmem soutěže, který do té doby ani z 20 partií ani jednu neprohrál a body ztratil pouze za tři remízy. Bylo tedy jasné, kdo je favoritem, i když soupeř nenastoupil v nejsilnější sestavě.
My jsme nastoupili v sestavě Peťa Šťastný – Míša Lorencová – Honza Bauer – Jarda Studenovský – Dan Pražák.

První skončil po 1:10 hod hry Dan. Hrál bílými proti skandinávské soupeře. Ten obětoval pěšce za vývoj figur, ale do výhody se dostal až po hrubé chybě Dana, která vyplynula z příliš rychlé hry. Soupeř získal pěšce zpět a jednoho k tomu, když navíc znemožnil Danovi schovat krále. Potom udělal chybu soupeř, když zapomněl, že má napadeného koně a přišel o něj. Moc mu to ale nevadilo – měl za něj dva pěšce, dvojici střelců a hlavně díky vyvinutým figurám silný útok. Přesná hra by uchovala naději na záchranu, Dan ale ještě neumí využívat čas a nemá trpělivost k hledání správných tahů v těžké pozici a tak po jeho další chybě soupeř zakončil partii v několika tazích matem – 0 : 1. Nevadí, z chyb se Dan jistě poučí a příště to bude lepší.

Na Jardu zkusil soupeř Birda, a to bylo něco, s čím se Jarda dosud nesetkal. Přesto se nezalekl a zahájení sehrál celkem vyrovnaně. Problém nastal až ve střední hře, kde nedokázal najít plán proti postupně se zvětšujícímu prostoru, který soupeř získal postupem pěšců na královském křídle. Jarda včas nezablokoval střed a neodvážil se zkusit protihru na dámském křídle, kam soupeř nadlouho rošoval. Naopak neuváženým postupem g-pěšce se dopustil hrubé chyby, po které se dostal do prohrané pozice. Po taktickém obratu soupeře přišel o figuru a bylo rozhodnuto – po dvou hodinách hry je stav 0 : 2.

Míša hrála černými méně obvyklou variantu královského gambitu. Za obětovaného pěšce, kterého se Míša snažila udržet, získal soupeř náskok ve vývinu figur, který začal okamžitě uplatňovat. Po předčasné rošádě Míši se tlak soupeře ještě zvýšil a to už vedlo k chybám. I když soupeř nehrál nejpřesněji, o výsledku partie bylo rozhodnuto – zkušený soupeř nezaváhal a nekomromisně si došel pro bod – po 2:15 0 : 3 a body tentokrát nebudou.

Zbývající partie se naštěstí vyvíjely nadějněji. Jak Peťa, tak Honza hráli se soupeři zkušenějšími s podstatně vyšším ratingem a v obou partiích naši hráči se soupeři drželi krok.

Po oboustraně opatrné hře a výměně lehkých figur převzal Honza iniciativu. Ve střední hře se oba soupeři nevyvarovali drobných chyb, větší chybu Honzy naštěstí soupeř nepotrestal. Po výměnéch přešla hra do věžové koncovky, v které už soupeři nechybovali a shodli se po 3:30 na remíze – 0,5 : 3,5.

Peťa hrál se soupeřem výměnnou francouzkou a vedl si celkem dobře, když až do střední hry držel rovnou pozici. Po malých rošádách soupeře překvapil postupem g-pěšce, kterého se soupeř trochu zalekl a nepokračoval k Peťovo štěstí nejpřesněji. Toho Peťa využil a pokračováním v aktivní hře se dostal do prakticky vyhrané pozice. Jen nedostatek zkušeností a ne zrovna velká znalost taktiky (řešit diagramy je třeba!) rozhodly o tom, že místo toho, aby pokračoval v útoku, spokojil se se ziskem kvality. Stále si udržoval převahu s kvalitou a pěšcem více, ale soupeřovi se podařilo rozehrát koně a hledal protišance v útoku na Peťovo krále. Podařilo se mu ve výměnách získat kvalitu a pěšce zpět a po desetitahovém manévrování a hledání, kde protihráče zaskočit, se soupeři dohodli po téměř pěti hodinách hry na remíze a stanovili konečný atav na 1 : 4.

Vysoká porážka nás nemusí moc mrzet – Dan bude příště hrát pomaleji, Míša se koukne jak na královský gambit, Jarda bude hledat plán a hrát odvážněji, Peťa se koukne na taktiku a výsledek se určitě dostaví. Zkusíme to příště ve Stropnici proti jejich velmi silnému B-týmu, který všechny zápasy vyhrál podobně jako Slávia.